Kterak Babiš k nápadu rozpustit senát přišel.

19. 10. 2016 16:22:38

Předem bych rád všechny milovníky koblih upozornil, že tento článek se dá zařadit do kategorie AntiBabiš. Pokud vám tedy vaše oblíbená pochutina posléze zhořkne v ústech, nenadávejte, že jsem vás nevaroval.

Andrej Babiš! Zajímavá osobnost naší politické scény. Politik nepolitik, který sám sebe stále více prezentuje coby bojovníka proti těm tradičním stranám. Nebo spíše proti těm, které sám nazývá tradičními. Jeho hnutí, které do politiky vůbec nechtělo, ale nyní stále očividněji jde po moci, se asi jako politická strana totiž nedá vůbec počítat. Stále častěji od něj můžeme slyšet nebo číst prohlášení ve smyslu: "Buď to tady budeme řídit my, nebo oni". Slovem oni přitom myslí všechny strany napříč politickým spektrem, a tak navozuje dojem, že se jedná vlastně pouze o souboj dvou stran - o souboj dobra se zlem.

Ano, správně, řídit, nikoli spravovat. Řídit! A aby to zde mohlo být řízeno dle představ jedné osoby, je potřeba zbavit se všech, kteří by do toho mohli kecat. Nesmí zde zůstat nikdo, kdo by si dovolil nesouhlasit. Proto ta terminologie: "My, nebo oni." Protože my jsme ti výjimeční. Oni jsou všichni stejní. Oni kradou, my jen čerpáme.

A právě proto také Babiš neustále obviňuje své koaliční partnery ze zrady kdykoli mu nejdou na ruku. Vždyť to byl právě on, ten nejmocnější, kdo udělal Sobotku premiérem. Stejně tak se spojil s KDU-ČSL, od které čekal zodpovědnější přístup než od ČSSD. A ti nevděčníci mu za to hází jen klacky pod nohy a nenechají jej dělat vše, co se mu zamane. Bez něj by přece ve vládě vůbec nebyli. Člověk může jen kroutit hlavou, kde se v někom bere tolik sebedůvěry v osobní všemohoucnost. Kam se najednou poděl vliv voličů?

Jaký to div, že se jej pak ostatní strany při tvorbě koalic na krajích pokusily obejít. Ještě den před volbami urážel politiky napříč republikou. Obviňoval prakticky všechny bez rozdílu ze lží, krádeží, korupce, prospěchářství a pomalu i z porušení desatera přikázání Božích. A pak se strašně dotčeně diví, že se jej pokouší strany obejít. Prý je to zrada na voličích. A jeho patron Zeman, zcela nestranný prezident, ho v tomto závěru neváhá nepodpořit.

Jakápak zrada na voličích? Ostatní strany zvoleny nebyly? Jakpak se tam tedy dostaly? Pokud ony směšně barevné koalice zastupují větší procento voličů, dá se vůbec o nějaké zradě mluvit? A nebyl to Babiš, který do politiky vůbec nechtěl? A nenechal se před krajskými volbami slyšet, že po ovládnutí krajů netouží, že jeho hnutí bude bohatě stačit, pokud bude mít větší kontrolu nad tím, jak se na krajích hospodaří? Tak proč se najednou pan Babiš rozčiluje? Že by ty kraje přeci jen ovládnout chtěl?

Jaké překvapení, že najednou začíná volat po zavedení většinového systému. V případě stejného úspěchu v příštích volbách by si sestavil vlády z lidí loajálních výhradně jemu. Kraje by tak mohlo řídit výhradně neomylné a posvátné ANO.

Nejvíce se však povaha Andreje Babiše projevila právě po prohraných senátních volbách, kdy z jeho 14 kandidátů do senátu prolezli pouze tři. Najednou je senát zbytečný a je potřeba ho zrušit. Přitom ještě den před volbami Andrej Babiš na sociálních sítích svolával lidi k těmto velice důležitým volbám. Postoval nejeden příspěvek, v jehož závěru se psalo "Potřebujeme být v Senátu silní." V jednom takovém příspěvku dokonce naléhal: "KAŽDÝ HLAS MŮŽE BÝT TEN ROZHODUJÍCÍ. Věřte mi!"

Co se tedy stalo tak závratného, krom totálního fiaska kandidátů ANO, že ihned den po volbách se z Andreje Babiše stal zarytý bojovník proti naprosto zbytečnému senátu? Jediný, kdo tvrdí, že Babiš je dlouhodobým odpůrcem senátu, jsou snad jen Babišova média. Píše se tak v nich i navzdory tomu, že na jednom z předvolebních "letáků" ANO stálo do slova a do písmene: "Senát je důležitá součást demokratického fungování naší země. Přijďte, prosím, volit již tento pátek a sobotu a podpořte naše kandidáty. Jen tak můžeme společně dokončit změnu."

"Když jsem se do dostal do situace, že lhaly a já jsem žaloval na ochranu osobnosti, nedomohl jsem se nikdy práva a pravdy, no tak jsem koupil to médium proto, aby psali pravdu." prohlásil jednou Andrej Babiš v reportáži Reportérů ČT. A protože se mu nedaří a zjevně ani jen tak nepodaří ovládnou senát, rozhodl se tedy, že bude nejlepší jej zrušit.

Myslím, že touha po neomezené moci nebyla v našich novodobých dějinách očividnější. Právě za takových situací si člověk třebas i dlouhodobě pochybující a roli a významu senátu začne uvědomovat jeho roli pojistky demokracie - byť malé, ale přeci jen. Pokud se co dva roky obměňuje třetina senátorů, je velice nepravděpodobné, že by jej v jedno období ovládla jedna jediná strana a k tomu ke všemu právě ta strana, které se podařilo ovládnout sněmovnu. Právě k vůli lidem, jako je Andrej Babiš, je senát víc než potřebný a jeho role by měla být snad naopak posílena. Pokud senát vrátí zákon do sněmovny, mělo by k jeho opětovnému prosazení být zapotřebí například mnohem větší množství hlasů.

Nejzajímavější je však způsob, jakým chce Andrej Babiš zrušení senátu docílit. Vůbec se neptá, zda by to vůbec odsouhlasila vláda, ale rovnou se zaměřil přímo na senátory. Poněvadž ke zrušení senátu je potřeba souhlasu senátu, což je velice nepravděpodobné, rozhodl se Babiš přijít s návrhem, že bude nejlepší senátorům vyplácet doživotní renty. Jinými slovy si chce jejich hlasy koupit. A ještě jinými slovy řečeno doufá, že senátoři jsou úplatní panáci jako všichni ti tradiční politici, proti kterým tady bojuje. Babiš tak vlastně o senátorech veřejně roztrubuje: "Jste úplatná líná prasata, která se budou raději válet doma a brát za to velký prachy." Už jen proto doufám, že za tato slova se všichni čestní senátoři v případě prosazení Babišova návrhu postaví proti.

Na Babišově návrhu mě však nejvíce zaráží, že Babiš se rozhodl zrušit fungující instituci, protože nás zbytečně stojí 600 miliónů ročně. Abychom tedy zbytečně nevyhazovali peníze, zrušíme tuto instituci a 81 lidem budeme doživotně platit renty za nic nedělání. Hlavně že nebudou zavazet Babišovi při jeho řízení země.