Vláda jedné strany? To se nám ANO pěkně vybarvuje.

25.04.2017 13:35:00

Je to už dávno, co se Andrej Babiš vyslovil pro vládu jedné strany a již to snad bylo i pozapomenuto. Poslední dobou však začíná opět stále viditelněji vystrkovat růžky. 

Ode dne, kdy jsem na profilu Andreje Babiše četl, že by se mu líbil systém vládnutí jedné strany již utekla tak dlouhá doba, že na to již většina lidí dozajista zapomněla. I přesto však můžeme stále častěji sledovat jeho nelibost k vládě složené z více stran. Není to zas tak dávno, co volal po potřebě zavedení většinového systému. Stejně tak neuběhlo zas tolik dní, aby si lidé nepamatovali jeho vymezování se proti kompromisům, které prý nikomu nevyhovují. Je holt zvyklý řídit a nikoli diskutovat. Proto také parlament nazývá žvanírnou. Neuvědomuje si však, že demokracie je právě diskusí, mnohdy zdlouhavou, ale přesto diskusí. Diskusí, která má vést právě ke kompromisům a pokud pan Babiš tvrdí, že nevyhovují nikomu, pak se domnívám, že nevyhovují především jemu, protože vše by mělo být přesně podle jeho představ. Snad právě proto se také chce zbavit senátu. Je zvyklý řídit a senát mu při tom zaclání.

Nějaká demokracie a demokratické principy jsou mu přitom ukradeny. Potřebuje řídit a nepotřebuje nikoho, kdo mu do toho bude mluvit. Myslím, že 17. listopadu řekl víc než jasně, co si o demokracii myslí, když pravil: "V naši společnosti se někteří lidi snaží vyvolávat dojem, že je ohrožena svoboda a demokracie. Určitě svoboda a demokracie není ohrožena, není pravda, že by byla ohrožena. Příští rok máme volby do sněmovny. Takže lidi můžou volit poslance a vládu. Můžou změnit, pokud se jim nelíbí poslanci nebo vláda, tak mají příležitost příští říjen je změnit. A to je ten projev demokracie. Taky mají možnost změnit prezidenta, další rok 2018 je přímá volba. To je projev demokracie. A hlavně projev demokracie je, že ty ostatní, který mají jiný názor, akceptují názor většiny."  Nemohl jsem tenkrát nereagovat.

Jak můžeme vidět, pro pana Babiše není demokracie nic víc, než volby. Volby, ze kterých vzejde vítěz, kterého by měli ostatní poslouchat a vůbec nic neříkat. Pan Babiš se totiž zjevně domnívá, že mít 30% podporu voličů stačí k tomu, aby mohl rozhodovat i osudu těch zbývajících 70% volících jiné politické subjekty a to proti jejich vůli bez pokusu dohodnout se. Praví, že ti ostatní musí akceptovat názor většiny, avšak jak ví, co je názorem většiny? To, že nějaká strana zvítězí ve volbách třebas i s onimi 30% hlasů, pořád přeci neznamená že má podporu většiny. Pořád je zde těch 70% voličů, kteří volili další strany a s rozhodnutími této strany nemusí vůbec souhlasit. Říkám to stále a neustále. Demokracie se nemůže řídit heslem vítěz bere vše. Právě naopak. Demokracie nemůže mít absolutních vítězů. Každý zvolený zástupce lidu má mít možnost hájit právě občany, kteří jej zvolili. Musí je hájit. A právě proto by měla demokracie být, ba snad ani nelze tomu jinak, neustálou diskusí. Debatou, hledající kompromisy, které vyhovují všem. Nikoli soutěží o absolutní moc, která pouze vede k pobouřenosti a nespokojenosti nemalé části společnosti. To je však zjevně něco, co člověk navyklý řídit nikdy nepochopí.

I přes ujištění, že nám nikdo demokracii neohrožuje, však pan Babiš přichází se stále novými a skvělými nápady, jak ji přinejmenším omezit. Krom přetrvávající snahy zrušit senát přichází například se skvělým nápadem snížit počet poslanců na polovinu nebo osekat počet ministerstev na minimum, což opět povede k větší moci strany, která vyhraje volby třebas jen s desetiprocentním náskokem. Navíc vidíme, jak je pro pana Babiše důležité mít vlastní lidi na určitých ministerstvech Pokud by se mu podařilo sloučit pro něj klíčové resorty, zcela nepochybně by se zasadil právě o jejich obsazení, zatímco ostatní by se museli spokojit s nevýznamnými posty. 

Opravdu nechci zbytečně strašit, ale mám ten pocit, že hnutí ANO s blížícími se volbami odhluje stále radikálněji karty. Není tomu totiž ani týden, co Martin Komárek napsal: "V polském sejmu jsem se sháněl po informacích, jak funguje jednobarevná vláda. Přesně za půl roku máme volby a po nich se bude taková zkušenost hodit."

Myslím, že jen málo který člověk mající hlubší zájem o politické dění, si není vědom situace v Polsku. Prezident i obě komory parlamentu z jednoho politického tábora, zákony se schvalují pomalu bez kontroly, mění se soudci, ovládají média, zakazuje shromažďování. Je-li to opravdu cesta, kterou si přeje ANO jít, dobrý pocit z toho opravdu nemám. Ale pana Babiše by to tak jaksi vystihovalo. Demokracii smrskává pouze na volby, přičemž by dále všichni měli mlčet a bezmezně poslouchat. Média vlastnil, aby psala pravdu, neboť on rozhoduje co je pravda a dalo by se pokračovat dále. Na toto téma se hodlám více rozepsat v připravované rubrice "Je Babiš ohrožením pro demokracii?" Když si však přečtu vyjádření pana Komárka, vzpomenu si na Klementa Gottwalda, který hřímal. "A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry... Přejde vás smích." Taktéž ANO se již asi jezdí do Polska učit, jak zakroutit demokracii krkem. Přinejmenším jak ji přiškrtit a jak dostat pod svůj palec víc než jen finanční správu, ale i soudce, média a další složky státu. Babišovi se nelíbí, pokud někdo vyjádří svůj názor na ulici. Sám pravil něco v tom smyslu, že lidé by se neměli snažit ovlivňovat politiku na ulici. Polské snahy zakázat demonstrace a shromažďovat se by tomu mohli být skvělým příkladem. Je-li tohle vážně cesta k lepšímu Česku, pak raději asi žít někde jinde.